BK MLADÁ BOLESLAV

Velké emoce i motivace do budoucna, říkají draftovaní Bruslaři

8. 7. 2024
Autor: Redakce
M l. B o l. – Draftem NHL letos prošlo rovných 13 Čechů, což je mimochodem nejlepší výsledek krajánků od roku 2005. A štěstí – které samozřejmě přeje připraveným – se usmálo i na dva Bruslaře. Na 153. místě byl totiž draftován obránce Aleš Čech (na úvodní fotografii vpravo) a na 167. místě poté útočník Vojtěch Hradec. Na oba ukázala nově vznikající organizace v Utahu. Jaké byly, či stále ještě jsou, dojmy dvojice mladých boleslavských hráčů?
Po zklamání v Berlíně radost. Jsem rád, že na mě NHL nezanevřela, říká Aleš Čech

Aleši, co na to říkáte? Čekal jste to?

Přiznávám, že jsem to čekal. Tak trochu. (smích) Po tom mém druhém mistrovství, kdy jsem byl bronzový, mě obvolalo pár týmů, přičemž největší zájem měl právě Utah. Takže nějaké komunikace probíhaly. Říkali mi, že chtějí velkého beka, který umí číst hru a podobně. Samozřejmě mě to těšilo.

Váš spoluhráč z týmu Vojtěch Hradec na draft letěl. Vy ne. Proč?

To tak trochu navážu na tu předchozí odpověď, kde jsem říkal, že „jsem to tak trochu čekal“. Jisté to nebylo. Říkali mi, že je to tak na 80 %. Přiznávám, že jsem se asi trochu obával zklamání. Celý ten draft je vlastně jedno velké čekání a jeden prostě neví. Říkal jsem si, že si ty nehty radši budu kousat doma.

Jak to prožíváte? Jaké jsou ty pocity?

Obrovská radost. Asi i pocit nějakého zadostiučinění. Hraju hokej od čtyř let, snad můžu i říct, že už za sebou něco málo mám. Třikrát mistrovství světa juniorů, první rok extraligy, čtyři roky ve Finsku. Troufám si říct, že dělám, co můžu. Navíc mám takový příběh… (odmlčí se) Když byl první rok draftu, tak jsem letěl do Berlína na kemp Los Angeles. Jenže se mi na letišti ztratily věci. A následně mě údajně nedraftovali proto, že mě prostě chtěli vidět na ledě. Zatímco já tam mohl tak maximálně sedět na tribuně. Strašně mě to tenkrát mrzelo, takže teď je ta radost o to větší. Že jsem vydržel, že na mě NHL nezanevřela. Přiznávám, že ty emoce byly opravdu velké. Chci na sobě dál makat, vím, že je kam se posouvat a chci si jednou NHL určitě zahrát.

Co to pro vás znamená z hlediska kariéry a dalšího působení?

Hned po draftu jsem odletěl do Ameriky na týdenní kemp. Měli jsme nějaké tréninky i zápas. Mluvilo se mnou vedení, kondiční trenér, trenér obránců. Působilo to na mě hrozně dobře a já jsem snad taky udělal slušný dojem. Každopádně budoucnost se teď řeší, je varianta, že zůstanu dál v Boleslavi a taky je tu varianta, že bych už mohl odejít na farmu. Určitě nechci, aby to vypadalo, že chci z Boleslavi utéct, tak to není, mám to tady rád a jsem v kontaktu se sportovními manažery, se kterými to všechno řeším, nicméně některé šance prostě přicházejí třeba jen jednou za život.


Vojtěch Hradec: Je to velká radost, ale taky teprve začátek cesty

Vojto, čekal jste to?

Hrozně jsem v to doufal a strašně moc jsem si to přál. A nakonec to vyšlo. Je to obrovská euforie. Ale samozřejmě taky teprve začátek cesty.

Na draft jste osobně letěl, mohl bys popsat celý ten zážitek?

Na draft jsem odletěl s dědou, tetou a sestřenkou. Rodiče s bráchou se mnou bohužel letět nemohli. Do Vegas jsme přiletěli dva dny před draftem. Trochu jsme si prošli město a pak už jsme čekali na to hlavní. Byl to neskutečný zážitek, splněný sen, ale zároveň taky trochu nervy. (úsměv)

Je to v tom i nějaké zadostiučinění?

Určitě do jisté míry ano. Od mala to byl můj sen, který se mi teď splnil. Pořád je to hodně neskutečný pocit.

Co to pro vás znamená z hlediska kariéry?

Určitě ohromná motivace do další práce. Prozatím ale každopádně zůstávám v Boleslavi. Uvidíme, co přinese čas.

Jaký dojem na vás Utah udělal? Je to de facto nová organizace. (Do Utahu se přestěhoval klub z Phoenixu, pozn. red.)

Utah na mě udělal velmi dobrý dojem. Všichni tam na nás byli hodní, ve všem nám pomáhali. Fanoušci jsou tam super. Je vidět ze Utah žije sportem. Všechno tam bylo dobře zorganizované. Bylo o nás moc dobře postaráno.